Pane Sione, proč jste si za „svého“ operátora vybrali právě T-Mobile?

Když jsme v roce 2001 přišli na český trh, hledali jsme osvědčeného dodavatele. Po jistých zkušenostech s vaší konkurencí jsem se utvrdil v tom, že oslovit T-Mobile byla dobrá volba. Začínali jsme se dvěma SIM kartami, dnes jenom pro hlasové služby jich máme kolem čtyřiceti. Dále používáme notebooky s přístupem na internet přes EDGE a 4G, což oceňujeme především na cestách.

Kromě těchto řekněme klasických služeb využíváte i vzdálený dohled nad kávovými automaty. Jak jste k tomuto rozhodnutí dospěli?

Poté, co se rozběhly tyto telemetrické aplikace, prosazovaly se postupně i v komoditách, které jsou nám blízké, a sice u nápojových automatů, a dokonce i u klasických kávovarù v restauracích. Považujeme se za progresivní firmu, začali jsme se tedy o věc zajímat do hloubky. Dokážeme posoudit, co má či nemá budoucnost, a bylo nám jasné, že vzdálený dohled ji má, stejně tak jako například mobilní platby.

Bylo snadné prosadit toto řešení u mateřské firmy v Německu?

Z Německa jsme dostali zelenou. Po první testovací fázi se ukázalo, že systém funguje, že dokáže s našimi stroji komunikovat, i když samozřejmě byly potřeba určité softwarové úpravy. Dneska máme v pilotním projektu několik set telemetrických jednotek a ukazuje se, jak vynikající věc to je. Z došlých datových zpráv dokážeme pomocí filtrù velice rychle identifikovat klíčovou informaci – například jestli je automat bez vody, je ucpaný, někdo ho povalil či ukradl. Dokonce můžeme kontrolovat i obsluhu automatu.

Úsměvná příhoda se nám stala v Dubaji, kde jsme systém prezentovali kolegùm. Při odjezdu jsme tam zapomněli jednu telemetrickou jednotku, která tak zùstala zapojená. Krátce po návrtau do Čech nám přišlo hlášení, že v tamním nákupním centru u jednoho automatu došla voda. Ihned jsme poslali do Dubaje e-mail a oni byli nadšení. Obrovsky na ně zapůsobilo, že máme přes půl světa takovéhle informace a dokážeme s nimi bleskově pracovat. Tak jsme dostali další zelenou pro rozšíření pilotního projektu.

Chybová hlášení nejsou zdaleka jediným přínosem vzdáleného dohledu. Jaké další výstupy z něj získáváte?

Například máme přesný přehled o prodejích. Můžeme vyslat signál pro určité druhy automatů, určité oblasti nebo určité provozovatele automatů. Jednoduše zadáme kódy a okamžitě získáme přesnou inventuru u vybraných strojů, které chceme kontrolovat. Jinak všechny jednotky jsou naprogramované tak, že jednou nebo víckrát měsíčně posílají inventurní data automaticky. Samozřejmě bychom mohli stroje objet, inventuru provést ručně, exportovat data do mobilního zařízení a potom je u nás načíst do systému, ale takhle telemetricky je to nejjednodušší a nejpohodlnější. Ušetří to velké provozní náklady, kilometry, čas a techniku. Osobní návštěvy slouží k vizuální kontrole nebo třeba preventivním zásahům, nicméně při množství strojů, které dnes máme, není praktické spojovat kontrolu a prevenci s inventurou. Daleko lepší je, když se technik věnuje péči o stroj a zákazníka a tato rutinní data jsou nám zaslána automaticky a bezchybně.

Zmínil jste kontrolu obsluhy. To už je dohled nad lidmi…

Ano, ale ve svém důsledku jde o dohled nad automaty, a o to nám jde. Pokud automat není v pořádku, protože lidský faktor způsobil, že stroj není doplněný, umytý či navštívený, je tato kontrola na místě. Uvedu příklad. Měli jsme obsluhu automatu, se kterou jsme nebyli spokojení. Za pomoci starých prostředků bychom se těžko dopátrali, kde a jak se ten člověk pohybuje. S použitím telemetrie jsme sledovali jeho pohyb na trase a snadno jsme zjistili, že dělá něco zcela jiného, než uvádí ve svých výkazech.

Za jak dlouhou dobu vyřešíte problém od okamžiku, kdy vám z nějakého automatu přijde varovné hlášení?

Jakmile přijde hlášení, do deseti minut jsme schopni volat zákazníkovi. V okamžiku, kdy zjistíme, co se s daným automatem děje, vysíláme na místo technika, podle typu závady buď regionálního, nebo centrálního. Dá se říct, že zásah se pohybuje od hodiny do maximálně šesti hodin. Smluvně garantujeme lhůtu do 48 hodin, ale protože je v našem i zákazníkově zájmu, aby stroje byly v pořádku, snažíme se o okamžité řešení.

Jaké vidíte využití telemetrie do budoucna?

Umím si představit, že v další etapě budeme moci stroje ovlivňovat na dálku – ve smyslu programování nebo různých akcí, změny cen apod. Co lze dělat už nyní, je třeba možnost prodávat ten a ten nápoj za nižší cenu tak, že to zákazník vidí na displeji. Dnes lze také stroj na dálku vypnout v případě diferencí mezi prodeji a odběrem.

Co říkáte mé slabosti pro tureckou kávu?

Vy pijete turka? Trochu si kazíte zdraví. Kupte si aspoň presovač a stlačte si lógr, ať to nepijete s ním. Jinak proti turkovi nic nemám, má svoji charakteristiku. Svého času se proti němu brojilo, jisté společnosti zákazníkovi naznačovaly, že jediná pravá káva je instantní. Dnes se lidé opět vracejí k zrnkové. Instant má samozřejmě svoje místo, kupříkladu právě v automatech, a může být i špičkové kvality. Stává se nám u čerpacích stanic, že nám volají provozovatelé a říkají: Nám sem jezdí lidé jenom na vaše kafe. To potěší. Stejně jako SMS, která nám nedávno přišla od neznámého zákazníka a v níž stálo: Lojzo, máš dobrý kafe.

Děkuji za rozhovor. Martina Školníková

říjen 2007